Vzal si mi mnohem víc než sis mohl dovolit!
Takuya Yutaka (20)

Riku Hachiro (15)

Teprve 15 lety chlapec leží uprostřed Tokya v kaluží své krve lidi okolo něj jen procházeli nikdo si ho nevšímal až na 20 letého chlapce vypadajíc díky svého oblečeni na puberťáka. On jako jeden z mnoha zavolal Sanitku a pobodaného chlapce se snažil aspoň trochu ošetřit " notak nevzdávej se vypadáš jako kluk co má sílu na to bojovat, Vydrž!" držel mu svou mikinu na ráně pod hrudním košem, ani ho nenapadlo rukou uhnout když už přijela sanitka " to vy jste zavolal sanitku? Už si ho převezmeme! děkujeme. Dáte nám na sebe kontakt dáme vám vědět jak na tom ten mladík je" ale to Takuya nevěděl co ho tato záchrana bude stát, " ji Jistě" podal jim svou vizitku třesoucíma rukama. "na na naslechledanou" z rukama od krve se potácel k policejnímu autu kde ho odvezli na stanici a tam ho vyslechly co se stalo, zda toho mladíka zná a podobně. " Ni nikdy jsem ho neviděl bylo to poprvé našel jsem ho tam ležet nic víc musel jsem mu pomoct mohl umřít" po tomhle už se rozbrečel, jeden ze strážníku ho odvezl Domu a tam se Takuya rozhodl odpočinout ve vaně kde usnul. jeho stav z psychikou byl na bodu mrazu všude viděl krev musel začít navštěvovat Psychiatra nemohl se toho dne zbavit. z nemocnice mu nikdo nezavolal a to už to byl měsíc od toho dne.neměl odvahu tam zajít bál se že mu nepomohl dostatečně, každý den v novinách a TV ani muk jako by se nic takového nestalo. a Navíc od dob co Zachránil toho chlapce se mu ztrácí pošta, a stává se že se mu dějí divné věci ale tomu nevěnoval pozornost. Jednoho dne asi měsíc a pul po té co záchraně. Přišel do jeho Atelieru chlapec. Krásné bíle vlasy, perfektní oči, Dokonalá postava, chtěl po něm pár fotek což není nic zvláštního když je fotograf, při foceni byl chlapec myšlenkama jinde. " jmenujete se Takuya Yutaka?" zeptal se doposud zamyšlení chlapec. "ano jsem" k čemu to potřebujete vědět smím li to vědět?" odložil foťák a koukl na chlapce... " nepamatuješ si mě?" zeptal se chlapec z milou tváři chlapec když se zvedl a šel pro Batoh co si odložil. ! už jsme se setkaly?" možné to je mnoho chlapců chce fotky ste nespokojen?" choval se jako ke každému Zákazníkovy. ale tvář tak krásného chlapce by si pamatoval. " ne tady to nebylo" odpověděl chlapec a položil tašku co vytáhnul z batohu a položil ji na pult a batoh si nasadil. " Riku Hachiro děkuji za záchranu" otočil se k Takuyovi čel u dveří a vytahnul si triko až k bradě hrudniku byla poznat jizva " mimochodem je mi 15 let" mavnul rukou a spustil triko aby mu překryla tělo a zimní bundu nechal rozeplou a odešel bez dalších slov ani nečekal zda na to něco řekne." po Počkej" vytahnul z tašky svou Mikinu a kouknul na dveře "přežil jaké štěstí díky bohu" ulevilo se mu toho dne mu do atelieru přišeel puget rudě červeních růží ze vzkazem že ho čeká v parku nedaleko atelieru nechápal proč by se měl po tom všem co se stalo ještě s Rikuem scházet ale nakonec tam šel, chlapec seděl a pohupoval nohou na lavičce LDěkuji že jsi přišel, vážím si toho" řekl Riku a Takuya se vedle něj posadil " co potřebuješ?" zeptal se a pozoroval nervozniho chlapce. "vím že mě neznáš ale včera mě pustily z nemocnice a já sice mam peníze ale nemám kde bydlet nemohu byt u tebe?" zeptal se nesměle chlapec" neptej se mě prosím na mou rodinu, jediné co jsem měl byla tvá mikina a tvé jméno" Takuya byl jak zamaženej když mu položil tuhle otazku " no co s tebou mám dělat je ti teprve 15 a venku tě nenechám" Hloupej Takuya to ho doma neučili důvěřuj ale proveřuj?! " d d děkuji Takuya-sama"Po tomhle rozhovoru si ho Takuya Nastěhoval domu vše bylo fajn dokonce to vypadalo že i když je Riku o 5let mladší než on tak by mohl Takuyovi dát to po čem toužil už několik let a to lásku.. po 3 měsících mu někdo podpalil atelier přišel o všechno co mu vydělávalo na život. ale Rikua mu vše koupil zase zpět. To už Takuya byl jím oslepen a Miloval ho a Rikua zase jeho skoro o dalších 7 měsíců, Rikua pomlátili když se jim někdo snažil vykrást byt. "proboha jsi v pořádku? Rikuo co se stalo? proč je na dveřích napsano. Dojde na Tebe. Yakuza?" strachoval se právem " T to nic blbej vtip děcek. nic se neděje neboj" tadle odpověd Takuyovi stačila aby se uklidnil. o 3 měsice dál den před Vánocema napadnul někdo z Yakuzi Takuyu v atelieru a snažil se snej dostat proč ukríval syna šefa. že on sam ho smrtelne poranil a nechal na pospas osudu lidi co tak Rikua bránil... nikdo neodporoval Mafianskemu bossovy jen on a to se nedela. Rikua sam ležel připoután ke stolu z roubíkem v ústech a nad ním stál jeho otec .. sám Boss Yakuzi " je jen na tobě koho necháš umřit buď on nebo ty sam" řekl a držel Rikuovi u krku nůž. "to přese nemůžete je to váš syn" na krku od Rikua se obevila krev. " n nechci umřit ale nechci ať umře on rana co ma on palí a bolí i mě vě věřím že on nechce umřít a ze chce ať žiju já. udělal by to samé umřel by beze mě a já bez něj neberte mi ho prosím" brečici Takuya se snažil dostat ze spáru těch chlápu. tohle ale maria boss slyšet nechtěl a namířil nůž na srdce. "neudělal by to sáme jen si stebou hral" nůž se pomalu začal mířit cestu k srdci od Rikua. "DO-DOST!" křikl Takuya a držel si zbraň od jednoho z podrizenich od Bosse Yakuzi přimo namířenou na srdce. " jak poznám že žije? a jak poznám že ho necháte byt když to udělám? Necháte ho byt. Je pro mě vic než můj svět" Mafianskej boss odepnul svého syna a zhodil ho ze stolu na zem.. Rikua vyplivnul roůbík . "Ne nech toho Miluji tě nesmíš mě tu nechat Takuyo n nebuď sobeckej prosím" Jak dopadnul Rikua na zem Tak Takuya padl na zem snim z ust mu tekla krev ale usmíval se slyšel to proč žil v hlavě mu než mu dotlouklo srdce znělo Miluji tě. Rikua se zastřelil par hodin po te co zabil svého otce "Vzal si mi mnohem víc než sis mohl dovolit on byl.. důvod proč jsem žil.
For: Fuji-kun
By: Hiroki ^^ :p
Moc krásná povídka Hiroki ten příběh je dojemný.